|
| |
|
|
Funkční odpověď organismu na standardizovaný výkon u sportovních lezců
Gajdošík, Jan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent)
Název: Funkční odpověď organismu na standardizovaný lezecký výkon u sportovních lezců Cíle: Determinovat efekt výšky, sklonu cesty, rychlosti lezení a lezecké výkonnosti na funkční odezvu organismu při standardizovaném lezeckém zatížení. Metody: Práce byla rozdělena na tři dílčí studie, kterých se celkem zúčastnilo 75 sportovních lezců (36 žen a 39 mužů). Měření probíhala na lezecké stěně a na lezeckém ergometru. Míra vnímané intenzity byla hodnocena pomocí Borgovy škály. Nepřímá kalorimetrie byla použita pro stanovení fyziologické odpovědi, mezi sledované ukazatele patřila spotřeba kyslíku (V̇ O2), srdeční frekvence (SF), minutová ventilace (V̇ E) a energetická spotřeba (ES). Z krevních vzorků byla stanovena koncentrace katecholaminů. Tkáňová saturace kyslíkem (StO2) byla monitorována pomocí blízké infračervené spektroskopie. Výsledky: Vnímaná intenzita zátěže byla vyšší při lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí (+5,3%; P = 0,013; ηp2 = 0,149) (Studie 1A). Fyziologická odpověď byla vyšší během lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí pro V̇ O2 (+6%; P = 0,03; ηp2 = 0,22), SF (+4%; P = 0,04; ηp2 = 0,20), V̇ E (+9%; P = 0,01; ηp2 = 0,30) a ES (+16%; P < 0,001; ηp2 = 0,48). Po ukončení výkonu byla koncentrace katecholaminů vyšší u lezců nižší výkonnosti ve...
|
|
| |
|
|
Funkční odpověď organismu na standardizovaný výkon u sportovních lezců
Gajdošík, Jan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent) ; Vajda, Matej (oponent)
Název: Funkční odpověď organismu na standardizovaný lezecký výkon u sportovních lezců Cíle: Determinovat efekt výšky, sklonu cesty, rychlosti lezení a lezecké výkonnosti na funkční odezvu organismu při standardizovaném lezeckém zatížení. Metody: Práce byla rozdělena na tři dílčí studie, kterých se celkem zúčastnilo 75 sportovních lezců (36 žen a 39 mužů). Měření probíhala na lezecké stěně a na lezeckém ergometru. Míra vnímané intenzity byla hodnocena pomocí Borgovy škály. Nepřímá kalorimetrie byla použita pro stanovení fyziologické odpovědi, mezi sledované ukazatele patřila spotřeba kyslíku (V̇ O2), srdeční frekvence (SF), minutová ventilace (V̇ E) a energetická spotřeba (ES). Z krevních vzorků byla stanovena koncentrace katecholaminů. Tkáňová saturace kyslíkem (StO2) byla monitorována pomocí blízké infračervené spektroskopie. Výsledky: Vnímaná intenzita zátěže byla vyšší při lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí (+5,3%; P = 0,013; ηp2 = 0,149) (Studie 1A). Fyziologická odpověď byla vyšší během lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí pro V̇ O2 (+6%; P = 0,03; ηp2 = 0,22), SF (+4%; P = 0,04; ηp2 = 0,20), V̇ E (+9%; P = 0,01; ηp2 = 0,30) a ES (+16%; P < 0,001; ηp2 = 0,48). Po ukončení výkonu byla koncentrace katecholaminů vyšší u lezců nižší výkonnosti ve...
|
|
|
Zhodnocení ekonomiky lezení a fyziologické odezvy organizmu při různých rychlostech lezení
Podoba, Peter ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Název: Zhodnocení ekonomiky lezení a fyziologické odezvy organizmu při různých rychlostech lezení. Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit ekonomiku lezení a fyziologickou odezvu organizmu při různých rychlostech lezení u mírně pokročilých a výkonnostních sportovních lezců. Metody: 32 lezců (11 výkonnostních mužů, 11 mírně pokročilých mužů a 10 mírně pokročilých žen) absolvovalo 3 submaximální testy na lezeckém ergometru ve sklonu 90ř při rychlostech 4, 6 a 9 m.min-1 . Každý z testů trval přesně 4 minuty a v jejich průběhu byla sledována spotřeba kyslíku (VO2), srdeční frekvence (SF), minutová ventilace (VE) a respirační poměr (RER) a energetický výdej. Výsledky: Výkonnostní muži měli nižší energetický výdej než mírně pokročilí muži ve všech rychlostech lezení (4 m.min-1 : -0,06 kcal.kg-1 , P = 0,007; 6 m.min-1 : -0,06 kcal.kg-1 P = 0,048; 9 m.min-1 : -0,07 kcal.kg-1 P = 0,022). Mírně pokročilé ženy měly pouze nižší (statisticky nevýznamný) energetický výdej něž mírně pokročilý muži (4 m.min-1 : -0,01 kcal.kg-1 P = 0,051; 6 m.min-1 : 0,06 kcal.kg-1 P = 0,091; 9 m.min-1 : -0,03 kcal.kg-1 P = 0,115). Absolutní energetický výdej byl výrazně nižší v rychlosti 4 m.min- 1 než v 6 m.min-1 (-9,82 kcal, p = 0,001) a v rychlosti 6 m.min-1 byl výrazně nižší než v 9 m.min-1 (-8,3 kcal, p = 0,001). Výkonnostní muži...
|
|
|
Lezení u dětí a mládeže: akutní fyziologická odezva a využití lezení pro rozvoj síly na příkladu horních končetin
Zozul'áková, Michaela ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Nosek, Martin (oponent) ; Krobot, Alois (oponent)
Název: Lezení u dětí a mládeže: akutní fyziologická odezva a využití lezení pro rozvoj síly na příkladu horních končetin Cíle: Cílem práce bylo stanovit fyziologickou odezvu organismu během lezení v reálných podmínkách a zároveň posoudit vliv lezení na rozvoj síly na příkladu horních končetin u dětí a mládeže. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 112 dětí ve věku 9,8 ± 1,4 let. Z toho u 91 dětí jsme zjišťovali vliv lezení na sílu horních končetin pomocí specifických lezeckých testů (výdrž ve shybu na hrazdě, výdrž ve visu na dřevěné liště a maximální sílu stisku ruky ručním dynamometrem). Všechny tři testy představují izolované měření svalových skupin, které se zapojují při lezeckém pohybu. U 21 dětí jsme zjišťovali akutní odezvu lezení pomocí metody nepřímé kalorimetrie. Energetická náročnost sloužila jako ukazatel lezecké dovednosti a energetický výdej byl použit k vyjádření celkové lezecké práce. Studie trvala 16 týdnů a během této doby děti podstoupily tři měření. Na každé hodině instruktoři zaznamenávali vylezené cesty a jejich obtížnost. Délka studie odpovídala době trvání lezeckého kurzu během školního roku. Pro analýzu výsledků akutní fyziologické odezvy organismu u dětí při lezení jsme použili opakovanou analýzu rozptylu (rANOVA) a pro hodnocení specifických lezeckých testů jsme použili...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.